"ŽIVOT JE JAKO BONBONIÉRA. NIKDY NEVÍŠ, CO OCHUTNÁŠ." Forrest Gump

sobota 29. srpna 2015

Tříbarevná buchta

Včera jsem pekla po hodně dlouhé době tříbarevnou buchtu a až teď mi došlo, že jsem tuhle lahůdku ještě nevložila do receptů na blog. Naštěstí zbyl na pekáči poslední kousek, takže recept bude i s fotkou. 
Tahle pochoutka je trošku náročnější na práci, ale stojí za to! Díky tvarohu je náramně lahodná a vydrží dlouho vláčná. Tedy ....dlouho.... jak kde, že. U nás tedy moc dlouho nevydrží nikdy. 


Buchta se skládá ze tří vrstev. 
Začneme nejspodnější, na kterou si připravíme: 
10 dkg cukru
10 dkg másla
4 lžíce mléka
1 vejce
1/2 balíčku prášku do pečiva
2 dkg kakaa
30 dkg polohrubé mouky
Cukr, vejce, máslo a mléko dobře vyšleháme. Pomalu přidáme suché ingredience. Vzniklou hmotu vyválíme (nebo vymačkáme) na plech vyložený pečícím papírem do tvaru misky s mírně zvedlým okrajem. Další dvě vrstvy jsou totiž poněkud řidčí. 

Na druhou vrstvu budeme potřebovat:
1 lžíci másla
3 ks polotučného tvarohu (klidně i ve vaničce)
1 balíček vanilkového cukru
3 vejce
1 lžíce cukru
V původní verzi přidávají i 3 lžíce rumu. Ale nemusí být. Mě tedy moc chutná i bez. :D
Změklé máslo utřeme s cukrem, přidáme vejce a až nakonec vmícháme tvaroh. Nádivku nalijeme na první vrstvu. 

A nakonec zbývá připravit si:
1/2 balíčku prášku do pečiva
7 lžic oleje
20 dkg polohrubé mouky
20 dkg cukru
5 lžic vlažného mléka
3 vejce
Vejce a cukr utřeme do pěny a pomalu přidáváme mléko a olej. Do husté pěny opět pomalu sypeme mouku smíchanou s práškem do pečiva. Nakonec nalijeme na druhou "nádivkovou" vrstvu a dáme na 20-25 minut péci na 150°C. 

Dobré chutnání!  


úterý 4. srpna 2015

Červencová challenge

Téma na červenec:

MÍSTO, KAM SE CHCI VRACET

Jediná podmínka: někam do textu nebo do nadpisu nebo někam na štítek dejte název onoho místa. Ať je nám to zároveň inspirací. 

Mno... jediné místo kam se s dětmi pravidelně rok co rok vracím je pražská zoologická zahrada. Máme ji všichni tři moc rádi. Strávíme v ní pokaždé celý den a děti pak nadšeně vypráví, že jsme stejně ještě nestihli prohlédnout všechno. Jen jednou ! jsme přemluvili taťku, aby šel s námi.  Že je to žůžo výlet, že si s námi užije. No - po třech hodinách jsme už ZOO opouštěli. Taťka prostě nemá tu správnou výdrž. 

Fotky jsou z roku 2011. Ještě pořád v geocachingovém opojení spojili jsme výlet za zvířátky s honbou za "pokladem". Jak píšu v textu, opravdu se nám povedlo v tak přemudlovaném místě najít tři kešky! A bez navigace!!!

levá strana

pravá strana

Květnová challenge

Téma květnové soutěže znělo:
Sport v přírodě

Doslovné zadání: 
Nemusí to být zrovna ultramaraton, nebo basejumping. Počítá se i turistika, cykloturistika a ....prostě jak vás, nebo někoho blízkého baví se hýbat venku. Podmínkou je použití ŠABLONY / MASKY. Můžete ji použít jak s inkousty, ti co se nebojí i s gessem, pastou.... nebo třeba i bahnem z vyjížďky na kole. 
:D

Našla jsem si fotky z roku 2011. Tenkrát jsem nalákala svoje děti na geocaching. Hltala jsem všechny možné informace a nemajíc pražádnou navigaci pustila jsem se nadšeně do odlovů. Jasně, že bez navigace to nejde. Ale nám se kupodivu první keška povedla najít poměrně rychle. Do akce se s námi pustili i moji synovci. 
Věčně řeším problém s uspořádáním fotek na stránce. Mám-li scrapnout víc jak jednu, už je problém. Jenže - tři byly důležité a ta čtvrtá s máky zas hezká. :)
Šablonu jsem použila pod nápis. Natupala jsem jej hnědou razítkovací barvou, aby byl nadpis jakoby rozzářený. Jenže po zveřejnění v galerii jsem se dočetla, že připomíná brázdy na poli. :D

pondělí 3. srpna 2015

Tajný lift

Na začátku června vyhlásila Fidula na Scrapbook.cz další tajný lift. Okamžitě a bez váhání jsme se s Terkou přihlásili. Tahle soutěž nás totiž ohromně baví. Doslova. 
Tajný lift je vlastně taková scrapová podoba tiché pošty. Originál je tajný. První ho liftne a svou stránku pošle další, která ji zpracuje opět po svém a svoje dílko pošle další a tak dál a tak dál. Pak se celá soutěž zveřejní a je zajímavé jak se stránky čím dál tím víc odklání od originálu.  
Tentokrát jsem byla čtvrtá v pořadí a svoji stránku jsem pojala takto:

A takhle vypadal originál. :D


neděle 2. srpna 2015

Kutná Hora

Včera jsme odvezli naši milovanou cérenku na letní tábor až k Jičínu. Hlavní tahy byly děsně přeplněné a tak mého drahého muže napadla spásná myšlenka.... pro zpáteční cestu využít vedlejších silnic. Počasí nám přálo. Ráno bylo slunečné, odpoledne se malinko zatáhla obloha.... zřejmě kvůli nám. Abychom nemuseli trávit den v rozpáleném autě. 
Po cestě jsme zastavili v Kutné Hoře. Tohle město má velmi, ale velmi bohatou historii. Jak na houpačce. Jednou dole, podruhé nahoře. Díky bohatým stříbrným žilám stálo kdysi hned za královskou Prahou.
 Atmosféra Kutné Hory ve 13. století se nápadně podobala americkým zlatokopeckým osadám. Zvěst o lákavém zbohatnutí přivedla do zdejších končin velké množství nových usedlíků, zejména z německy mluvících oblastí. Krátce po roce 1300 sem byla přenesena centrální mincovna českého státu a v královském hrádku (později Vlašském dvoře) se začaly razit pražské groše. Koncem 14. století byly ovšem povrchové zdroje vyčerpány a město se počalo potýkat s problémy. Po volbě Vladislava Jagellonského za českého krále se otevřela doba bouřlivého rozvoje. Zdokonalila se hlubinná těžba. Doba rozkvětu trvala do prvních desetiletí 16. století. V době předbělohorské byla ložiska více méně vyčerpána a dolování zastaveno. Nejsmutnější pohled na město se skýtal ve čtyřicátých letech 17. století, kdy jej dokonale zpustošili Švédi. Pozdější pokusy o otevření nových důlních ložisek a oživení staré hornické slávy se nezdařily. Na počátku 19. století patřila Kutná Hora ještě mezi větší města, ztrácela ale nezadržitelně na svém významu. V roce 1995 bylo město zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.  

kaple Nejsvětějšího srdce páně u kláštera řádu sv. Voršily

ulice Na Sioně

ulice Hloušecká

ulice Kollárova

Palackého náměstí

ulice Husova

Palackého náměstí

ulice Vysokostelská

restaurace U havířů

morový sloup v Šultysově ulici

dům č. 105 v Husově ulici

dům č. 12 v Husově ulici

kostel sv. Jana Nepomuckého


Rejskovo náměstí

kamenná kašna

Rejskovo náměstí

dům v Husově ulici

opět Rejskovo náměstí

a opět obojí

Jezuitská kolej


Barborská ulice

chrám sv. Barbory







dveře, vrata a vchody kutnohorské 








A ještě jedna zajímavost. Došlo sklo?  :D