Musím se pochlubit.

Při našem letním putování jsem s dětmi musela projít několikery hračkářství. Trpěla hlavně peněženka, neboť jsem měkota a dobrák od kosti a koupím co na očích vidím. :D
Ale v Pompu jsem udělala radost i sobě. Objevila jsem nádhernou sadu silikonových razítek a to jen za 55,- Kč. No, nekupte to! ;)

Pelhřimovské fiasko.

..: Velmi stručná historie města Pelhřimov. Původní osada z 13. století vznikla pravděpodobně na místě dnešního Starého Pelhřimova. Později bylo jméno přeneseno na osadu kolem kostela sv. Víta a Hrnčířské ulice. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské. Klidný vývoj města byl ukončen třicetiletou válkou. Do města vtáhla několikrát vojska, město bylo poškozeno i několika požáry. V roce 1766 lehla popelem většina domů. Protože domy byly po požáru postaveny zcela nově, má historické městské jádro barokní řád. :..

Město Pelhřimov je hlavně městem mé drahé polovičky. Narodil se tady a pořád se sem rád vrací. V blízkém okolí žije většina jeho příbuzných z maminčiny strany, která pochází z nedaleké vesničky. Teď do těchto končin zamířily také mé kroky. Děti tráví u babičky a dědy s malou přestávkou skoro celé prázdniny. A právě nastala správná doba, kdy si je vyzvednu a odjedeme navštívit moji babičku do Prahy.

V Pelhřimově mám čas na přestup něco přes dvě hodiny. Tuto dobu jsem se letos rozhodla věnovat hledáním kešek. Doma jsem si nastudovala potřebný materiál a vydala se na lov. Bohužel v nevhodnou dobu. Město je v pátek odpoledne plné mudlů a bez navigace jsem byla zcela namydlená. Zkušený keškař podle fotek pozná, že jsem na místech úkrytu opravdu byla. Snad někdy příště budu úspěšnější.

Cestovní deník alias smash.

Tak toto je hlavní důvod mé červencové absence zde na blogu.

Cestovní deníček, který jsme s Terkou nesměle nazvali "smash".

Jitřenka právě dnes odjela na mezinárodní sborový festival do Maďarska. Terezka se rozhodla sepsat si pro tuto příležitost důležitá maďarská slovíčka. Jak jsem jí tak v její činnosti sledovala napadlo mě najednou..... proč by měla sebou tahat áčtyřkové papíry, když může mít luxusní cestovní deník se vším všudy. Se slovíčky, s prostorem na poznámky, s kapsičkami, zkrátka takový "český-skoro-smash". Pustila jsem se do díla. Téměř celý červenec jsem lepila, stříhala a obkreslovala, ale stálo to za to. Terce se moc líbil. A to je pro mě největší odměna.

Chytí-li Terka holčičku za ruce, vytáhne z kapsičky tabulku, na které má napsaný naše telefonní čísla.

Terky oblíbený lemur. Dál následuje pár čistých papírů na poznámky z cesty, dojmy, apod.

Pod ptačí hlavou je kapsička na lístky, vstupenky, apod.

Medvídek vám bude povědomý. Kdo má ještě leták Tesca z tohoto týdne doma, najde i medvídka. Mě se báječně hodil na poslední stránku, se kterou jsem si dlouho nevěděla rady.

Ještě musím dodat, že velkým přáním Terky byla barevná kombinace. Převládat měla hlavně oblíbená zelená. A tak si jistě dovedete představit moji obrovskou radost, když jsem v galanterii objevila tuhle krásně zelenou gumu, která jednak zabraňuje otvírání desek a hlavně vytváří očko pro tolik důležitou propisku.

Rozmarné léto.

Stalo se už dobrým zvykem, že začátkem prázdnin sbalíme kufry a odjíždíme k mému panu bratrovi na venkov. Děti si společně užijí spousty legrace, oslavíme několikery červencové narozeniny...... a já se pravidelně překafuju. Letos tomu nebylo jinak. I když..... malá změna byla. Počasí si postavilo hlavu a že prý hezky nebude a basta. Odpadlo tak bazénové koupání a rachtání; zrušila jsem i sběr borůvek neb skoro žádné nedozrály. Klasik by dozajista pronesl, že tento způsob léta zdá se mu poněkud nešťastný.

..: Geocaching je turistická, navigační a trochu i internetová hra. Spočívá v tom, že někdo na neznámé místo ukryje schránku, tkz. „keš“. Na internetu zveřejní její souřadnice a různé doplňující informace. Ostatní potom tuto schránku pomocí navigačních přístrojů hledají. Při nalezení se zapíšou do sešitku ve schránce, případně si vyberou něco z obsahu a výměnou do keše vloží něco svého. Po návratu svůj nález anebo i neúspěch svěří speciální internetové schránce. :..

Stejně jako mnozí tak i já jsem už dříve o této disciplíně slyšela a dvakrát mě nezaujala. Ovšem - stačí, aby vaše kamarádka napsala pár nadšených řádek a mánie je na světě. Díky jejím odkazům jsem si na netu našla jednu kešku umístěnou docela blízko našeho letního pobytu. A poněvadž jsem v tomto prostředí vyrůstala a okolí úkrytu velmi dobře znám, nebyl problém už při pohledu na mapu keš lokalizovat.

Už před odjezdem jsem vyhlásila bojovou hru - hon na keš nebo-li hledání pokladu. Děti se náramně těšily a to i přesto, že neměly za mák tušení o co jde. Důležitý byl pro ně fakt, že budem něco hledat a nikdo z nás netuší co.

V pondělí 4. července se počasí konečně umoudřilo a dovolilo nám udělat si malý "poznávací" výlet. Do hledání se s námi pustili i moji dva synovci.

Naše první keš se jmenuje "Baroko I".

Našli jsme ji poměrně brzy i bez navigace. Jak říkám, vyrůstala jsem tady, znám tu každý kámen... no problem. Ke komentáři u keše bych jen dodala informaci, že kostel byl z velké části nedávno rekonstruován. Poslední dobou, vždy koncem prázdnin, zde začíná akce "Pohádková cesta" a při této příležitosti je kostel i zpřístupněn. Jak jsme se loni dozvěděli od kastelána, byl tento skvost bohužel několikrát vykraden a dokonce i poškozen.

Co furt dělám, že nepíšu.

Červenec je za námi a tady ani čárka. Příchodem prázdnin jsem si na svá bedra naložila (jak už bývá zvykem) spoustu úkolů, které pak (jak už bývá zvykem) nestíhám plnit. Potřebovala bych ty dny tak nějak nafouknout. Každoročně si například vymýšlím generální úklid neb tři čtvrtiny rodiny většinu času tráví mimo domov a tím pádem nepřekáží. ;) A pak jsem celá nešťastná v rozbordelizovaném bytě, konec prázdnin se kvapem blíží a oáza klidu či hnízdečko lásky v nedohlednu. K tomu naplánuju pár výletů s dětmi a rázem je docela husto.

Jaký byl tedy letošní první prázdninový měsíc?